cz
home

Válka ve Vietnamu II.

Začátek války

V roce 1961 se situace ve Vietnamu začala zhoršovat. Útoky Viet-congu začaly ještě více sílit. Došlo k útoku na středisko Phuoc-vinh, pouhých 40 mil od Saigonu. Povstalci po sobě zanechali hrůznou vizitku - useknuté hlavy obránců města nabodnuté na zašpičatělé kůly táhnoucí se v dlouhých řadách.

Washington znepokojeně sledoval, jak se Jižní Vietnam potápí, a rozhodl se zvýšit svou pomoc. Prezident Kennedy vyslal na prozkoumání situace generála Taylora. Ten se vrátil s doporučením k ekonom. reformám a žádal zvýšení vojenské pomoci.

Rok 1962 nezačal pro jihovietnamce dobře. Frekvence útoků a jejich brutalita se ještě zvýšila. Většina území byla kontrolována FNOJV (Fronta národního osvobození jižního Vietnamu), která ukládala daně, usměrňovala obchod, povolávala vojáky. Byl proveden další atentát na prezidenta Diema (nespokojení vojáci z jižního Vietnamu). To posílilo jeho nedůvěru k armádě a proto veškerou moc soustředil ve svých rukách. Po zbytek jeho vlády byly bojové operace narušovány přecentralizovaným řízením a administrativními překážkami.

Přesto byly saigonské jednotky v roce 1962 připraveny a morálka vzrůstala. Bylo to způsobeno přílivem výzbroje z USA. Začalo se ukazovat, že první střety partyzánů s vojáky používajících moderní techniku končily útěkem jednotek Viet-congu. Mnoho útoků bylo odraženo vrtulníky nebo obrněnými jednotkami. Na morálku vojáků ARVN (vojsko Již. Vietnamu) mělo vliv i to, že Američané se zde rozhodli zůstat.

Jižní Vietnam v roce 1962 zahájil tzv. Program strategických vesnic. Ten vycházel z úspěšných francouzských experimentů. Měl za cíl ochránit rolníky a přesunout je do vesnic, které se daly snadněji bránit. Každá vesnice měla mít příkopy, ostnatý drát a vycvičené obránce. Tento program selhal především z organizačních důvodů.

Ap-bac. Tak se jmenuje první skutečná bitva. S boji okolo vesnice Ap-bac se původně nepočítalo. Kontrarozvědka zjistila nepřátelské voj. velitelství u vesnice Ap-than-thoi. Nepřítel se nezdál příliš silný. Vše komplikovaly nejasné velitelské pravomoci, rozdělené mezi velitele Bui-dinh-Dama a amerického poradce podpl.

Johna Paula Vanna. Nepřítel se ukázal silnější než rozvědka hlásila. Byl posílen 500 muži Viet-congu a navíc věděl o připravovaném útoku. Snaha velitelů severu bylo neutralizovat účinnost vrtulníků. Prakticky jediné použitelné trasy přesunu vedly podél rozvětvených vodních kanálů Mekongu. Linie kanálů tvořily přírodní obranné pozice obsazené 514. praporemViet-congu.

2.ledna 1963 bitva začala. Vrtulníky vysadily předvoj 11. pluku na sever od Ap-than-thoi. Ten se nesetkal s žádným odporem. Ostatní části pluku se zpozdily o 2 hodiny díky mlze. Postupující jednotky na jih od Ap-bac narazily na odpor a útok se zastavil. Komunikace mezi Damem a Vannem byla zajištěna přes vysílačku, ale nebyla kódovaná a tak nepřítel věděl, kde zaútočí.

V 10:20 začaly u Ap-bac přistávat vrtulníky, ale zde na ně čekala protiletadlové zbraně s vycvičenou posádkou. Byly sestřeleny 4 vrtulníky. Chaos, který zavládl byl zvládnut generálem Caem, který převzal velení a zhodnotil situaci. Bitva nebyla (i přes určité ztráty) ztracena. Jednotky Viet-congu u Ap-bac byly izolovány. Cao nebyl ochoten zbytečně ztratit své jednotky a vyžádal si nejprve posily (američtí poradci radili zahájit útok).

Než se tyto posily dostali do oblasti a zahájily útok, nepřítel se v noci stáhl. Bitva u Ap-bac tím skončila. Taktika generála Caa, začala být používána až za několik let při válce do vyčerpání. Bylo zabito přes 50 mužů Viet-congu, dalších 36 zajato. Saigon ztratil 66 vojáků a zraněno bylo 115 (z toho 3 Američané padli a 6 bylo zraněno).


Situace se i přes podobné nezdary začala na jihu zlepšovat. Útoky Viet-congu se snížily na polovinu (k roku 1962). Ten reagoval zakopáním se na dobytém území. Bylo to poprvé, co Viet-cong začal ztrácet.  Pomoc mu přišla z nečekané strany. Buddhisté nelibě nesli, že katolíci v čele s prezidentem Diemem obsadili většinu významných míst ve vládě (římskokatolická církev představovala v zemi menšinu).

Začala vlna protestů, která následně potopila Diemovu vládu. Přes rady Američanů trval Diem na krutém zúčtování se vzbouřenci. Mezitím se vzchopil i Viet-cong a po  Ho Chi Minh ově stezce vedoucí Laosem začala proudit výzbroj pro partyzány.

V té době začal Kennedy uvažovat o tom, jak se jihovietnamského prezidenta-diktátora zbavit. Generálové ARVN se o likvidaci Diem postarali sami. Byl zastřelen i se svým bratrem.

 

 

 
Ssgt.Beckett
tel: +420 723 116 101