Napalm (5x foto)
Vietcong (6x foto)
Chronologie
Ofenzíva Tet
Masakr v My Lai (1x foto)
Válka ve Vietnamu I. (8x foto)
Válka ve Vietnamu II. (8x foto)
Válka ve Vietnamu III. (6x foto)
Válka ve Vietnamu IV. (7x foto)
Válka ve Vietnamu V. (7x foto)
Zkratky a jejich význam
Vietcong (6x foto)
Chronologie
Ofenzíva Tet
Masakr v My Lai (1x foto)
Válka ve Vietnamu I. (8x foto)
Válka ve Vietnamu II. (8x foto)
Válka ve Vietnamu III. (6x foto)
Válka ve Vietnamu IV. (7x foto)
Válka ve Vietnamu V. (7x foto)
Zkratky a jejich význam
Napalm
Napalm je zápalná látka, která je vyráběná zahušťováním běžně dostupného naftového paliva. Zahušťování zvyšuje nízkou přilnavost a snižuje vysokou rychlost hoření látek. Bez této úpravy většina hořlavých tekutin shoří nebo steče z cíle dříve než ho stačí zapálit.
Jako zahušťovadlo se používá mnoha různých látek - od běžného motorového oleje, přes mýdlo, polystyren, dentakryl až k naftelátu apalmátu hliníku, který dal napalmu i svůj název. Čistý napalm je snadno zápalný zrosolovatělý gel, který hoří klidným, jasným temně žlutým až červeným, čadivým plamenem,tvořícím černý hustý dým. Pomalu hoří, pevně lne k místu na které dopadl a roztéká se a stéká do prohlubní a štěrbin, které se na zasaženém objektu nacházejí.
Velké hořící kusy se rozstřikují po okolí. Větší kusy napalmu hoří 5-8minut, rozteklý napalm hoří 1-1.5 minuty. Teplota při hoření se pohybuje mezi 800-1 000 °C - nemůže tedy protavit kovy ani podobné nehořlavé předměty, ale často svým žárem zapaluje například nábytek na opačné straně zdi apod. Standardní napalm je druh napalmu užívaný v ozbrojených silách.
Zapaluje se při styku s vlhkostí, hoří ve vodě i sněhu. Nelze jej však použít za suchého počasí- sodík a draslík reagují jen s vlhkým prostředím. Super napalmu lze naopak velmi výhodně použít při špatných povětrnostních podmínkách a oblastech s vysokou vlhkostí. Směs se vzněcuje po dopadu, případně s malým zpožděním, po rozstříknutí na cíl.
Napalmový déšť je samozápalná směs napalmu s koncentrovaným peroxidem vodíku (H2O2). Jde o směs vyvinutou pro letecké útoky, při postřiku ve výšce 50-100 metrů nad terénem se sama zapaluje. Tento jev je způsoben rozkladem peroxidu vodíku, při kterém se uvolňuje teplo a kyslík, což vytváří podmínky pro vznícení vlastního napalmu.
Pyrogely jsou zahuštěné naftové směsi s přísadou práškových kovů. Principiálně jde o kombinací napalmů a termitů, tzv. metalizované napalmy. Jako příměsi se používá hořčík, hliník, asfalt, fosfor, bezdýmný prach a dřevěné piliny. Teplota hoření napalmu je zvýšena, dochází ke vznícení kovových zápalných látek a jejich rozpálení se až do bílého žáru.
Vzniká roztavený kov a tekutá struska s teplotou 1 650-2 800°C. Doba hoření napalmu se pohybuje okolo 4 minut. Kovové zápalné látky však mohou tepelně působit ještě 10-20 minut. K hoření je využíván buď vzdušný kyslík nebo kyslík z okysličovadla (dusičnan sodný, chloristan draselný, vápenatý).
Bojové využití Napalmů:
Prostředky aplikace jsou: zápalné lahve, plamenomety, a především letecké pumy. Největší uplatnění napalmu spočívá v eliminaci bunkrů a nejrůznějších podzemních krytů. Napalmový útok buď vyžene obránce ven, čímž je vystaví útokům klasickými metodami, nebo spálí kyslík a lidé v krytech se udusí, i když je plameny přímo nezasáhnou.
Další možností je vytváření ohnivých bariér, osvětlování cílového prostoru, ničení budov a techniky. V omezené míře se užívá i k vypuzení osádek ze znehybnělých obrněných vozidel (používané především zápalné lahve) a likvidaci vegetace. Ze zkušeností z druhé světové války vyplynulo, že zápalné pumy působí až trojnásobnou škodu oproti tříštivo-trhavým pumám stejné hmotnosti.
Jako zahušťovadlo se používá mnoha různých látek - od běžného motorového oleje, přes mýdlo, polystyren, dentakryl až k naftelátu apalmátu hliníku, který dal napalmu i svůj název. Čistý napalm je snadno zápalný zrosolovatělý gel, který hoří klidným, jasným temně žlutým až červeným, čadivým plamenem,tvořícím černý hustý dým. Pomalu hoří, pevně lne k místu na které dopadl a roztéká se a stéká do prohlubní a štěrbin, které se na zasaženém objektu nacházejí.
Velké hořící kusy se rozstřikují po okolí. Větší kusy napalmu hoří 5-8minut, rozteklý napalm hoří 1-1.5 minuty. Teplota při hoření se pohybuje mezi 800-1 000 °C - nemůže tedy protavit kovy ani podobné nehořlavé předměty, ale často svým žárem zapaluje například nábytek na opačné straně zdi apod. Standardní napalm je druh napalmu užívaný v ozbrojených silách.
Vyrábí se z čistého napalmu příměsí fosforu,asfaltu,hliníkového prášku achloristanu draselného. Oproti čistému napalmu tak má vyšší teplotu hoření (okolo 1 900°C) a samovolně se vzněcuje při kontaktu s kyslíkem. Užívá se především k plnění zápalných pum. Super napalm je samozápalná směs vzniklá přidáním slitiny sodíku a hořčíku.
Zapaluje se při styku s vlhkostí, hoří ve vodě i sněhu. Nelze jej však použít za suchého počasí- sodík a draslík reagují jen s vlhkým prostředím. Super napalmu lze naopak velmi výhodně použít při špatných povětrnostních podmínkách a oblastech s vysokou vlhkostí. Směs se vzněcuje po dopadu, případně s malým zpožděním, po rozstříknutí na cíl.
Napalmový déšť je samozápalná směs napalmu s koncentrovaným peroxidem vodíku (H2O2). Jde o směs vyvinutou pro letecké útoky, při postřiku ve výšce 50-100 metrů nad terénem se sama zapaluje. Tento jev je způsoben rozkladem peroxidu vodíku, při kterém se uvolňuje teplo a kyslík, což vytváří podmínky pro vznícení vlastního napalmu.
Pyrogely jsou zahuštěné naftové směsi s přísadou práškových kovů. Principiálně jde o kombinací napalmů a termitů, tzv. metalizované napalmy. Jako příměsi se používá hořčík, hliník, asfalt, fosfor, bezdýmný prach a dřevěné piliny. Teplota hoření napalmu je zvýšena, dochází ke vznícení kovových zápalných látek a jejich rozpálení se až do bílého žáru.
Vzniká roztavený kov a tekutá struska s teplotou 1 650-2 800°C. Doba hoření napalmu se pohybuje okolo 4 minut. Kovové zápalné látky však mohou tepelně působit ještě 10-20 minut. K hoření je využíván buď vzdušný kyslík nebo kyslík z okysličovadla (dusičnan sodný, chloristan draselný, vápenatý).
Bojové využití Napalmů:
Prostředky aplikace jsou: zápalné lahve, plamenomety, a především letecké pumy. Největší uplatnění napalmu spočívá v eliminaci bunkrů a nejrůznějších podzemních krytů. Napalmový útok buď vyžene obránce ven, čímž je vystaví útokům klasickými metodami, nebo spálí kyslík a lidé v krytech se udusí, i když je plameny přímo nezasáhnou.
Další možností je vytváření ohnivých bariér, osvětlování cílového prostoru, ničení budov a techniky. V omezené míře se užívá i k vypuzení osádek ze znehybnělých obrněných vozidel (používané především zápalné lahve) a likvidaci vegetace. Ze zkušeností z druhé světové války vyplynulo, že zápalné pumy působí až trojnásobnou škodu oproti tříštivo-trhavým pumám stejné hmotnosti.
Napalm 1
|
